Odpověď
Kdo platí a kdo soudí
Ani dnes soudy neplatí jen „stát“. Velkou část obchodních sporů rozhodují rozhodci, které si strany zvolí a zaplatí samy. Česká republika rozhodčí řízení zná a uznává.
Proč si rozhodce nikdo nekoupí
Rozhodce, kterého si strany volí, musí přijmout obě strany. Ten, kdo má pověst podplatitelného nebo straní bohatším, nedostane další zakázku od nikoho, kdo by s bohatším sporem stál na druhé straně. Jeho obchodem je právě pověst nestrannosti.
Společnosti, které uzavírají mnoho smluv, si navíc rozhodce určují předem, ve smlouvě, dokud ještě nevědí, kdo z nich bude jednou žalovat.
Konečné slovo nad cizím majetkem
Spor musí jednou skončit, to je pravda. Z toho ale neplyne, že konečné slovo smí mít jen jedna organizace, a to i ve sporech, ve kterých je sama stranou. Kdo bude rozhodovat s konečnou platností, mohou strany určit předem ve smlouvě, včetně odvolací instance.
Stát si naproti tomu nárokuje konečné slovo i nad tím, co mu nepatří: zakazuje lidem, aby své spory svěřili, komu chtějí, a rozhoduje i spory, ve kterých sám vystupuje jako strana. Zasahuje tím do jejich monopolu na implementaci vlastních těl a majetku. Problém tedy není v soudech, ale v tom, že o cizím rozhoduje bez souhlasu.