Vyzkoušej si
Někde na světě se stane něco, o čem skoro nikdo neví. Přesto se během pár týdnů zařídí všichni, kdo cín používají, a každý přesně podle toho, jak moc ho potřebuje. Jak je to možné? A co když cenu začne hlídat úřad?
100 t měsíčně
Těžíme cín pro celý svět.
Nic nesbírá
Starý cín se zatím sbírat nevyplatí.
Cena cínu
700Kč/kg
beze změny
Úřední cena30 t měsíčně
Tenká vrstva cínu chrání plechovky před rzí.
20 t měsíčně
Z cínu odléváme vojáčky.
35 t měsíčně
Cínovou pájkou spojujeme součástky.
10 t měsíčně
Tabule skla tuhnou na roztaveném cínu.
5 t měsíčně
Zvonovina je bronz s pětinou cínu.
30 t měsíčně
Cín na nový druh čipů.
Krok 1 ze 4
Cín z dolu putuje k pěti výrobcům. Každý zná jen svůj obor: konzervárna plechovky, zvonař zvony. O sobě navzájem nevědí nic. Spojuje je jediné číslo, cena. Co se stane, když se s cínem něco přihodí?
Bez JavaScriptu se scéna nehýbe. Jak příběh dopadne, ukazuje tabulka níže.
Příklad pochází z eseje Friedricha Hayeka Využití znalostí ve společnosti z roku 1945. Volně přeloženo: „Představme si, že se někde na světě objevila nová příležitost, jak využít cín, nebo že jeden z jeho zdrojů vyschl. Pro nás je lhostejné, která z obou věcí cín zdražila, a je velmi příznačné, že na tom nezáleží. Uživatelé cínu potřebují vědět jen to, že část cínu, který dřív spotřebovávali, se teď výhodněji uplatní jinde, a že s ním proto musí šetřit.“
Proto scéna nahoře nabízí zával i vynález: výrobcům je jedno, co se stalo. Cena jim řekne, kolik cínu je k mání a jak moc o něj stojí ostatní, a každý pak sám rozhodne, kde se bez něj obejde nejsnáz. To, co ví o svém oboru jen on, tak ovlivní, kam cín poteče, a nikdo nemusí znát celek.
| Měsíčně | Před závalem | Volná cena | Úřední cena |
|---|---|---|---|
| Cena za kilo | 700 Kč | 904 Kč | 700 Kč |
| Konzervárna | 30 t | 18 t | 30 t |
| Výrobce hraček | 20 t | 11 t | 20 t |
| Elektronika | 35 t | 34 t | 20 t |
| Sklárna | 10 t | 10 t | 0 t |
| Zvonař | 5 t | 5 t | 0 t |
| Sběrna kovů | 0 t | 7 t | 0 t |
Při volné ceně šetří ti, kdo cín umějí nahradit: konzervárna a výrobce hraček. Sklárna, zvonař a elektronika berou skoro tolik co dřív, protože jim cín za vyšší cenu stojí. Při úřední ceně nemá nikdo důvod šetřit a cín dostane ten, kdo přijde dřív. Množství a to, jak silně kdo na cenu reaguje, jsou vymyšlené, ale k čemu se cín používá, je skutečné: nejvíc ho spotřebuje pájka v elektronice, tabule skla tuhnou na hladině roztaveného cínu a zvonovina je bronz s pětinou cínu.