Sebevlastnictví je výchozí bod libertariánské teorie vlastnictví. O každém lidském těle musí někdo rozhodovat. Možnosti jsou v zásadě tři:
- Každý rozhoduje sám o sobě.
- Někteří lidé rozhodují o jiných, a to i bez jejich souhlasu.
- Všichni rozhodují o všech společně.
Druhá možnost dělí lidi na pány a otroky a nemůže platit univerzálně. Třetí je nepraktická: nikdo by nemohl udělat krok, dokud by neměl svolení ode všech ostatních. Zbývá první.
Podobně uvažuje Hoppeho argumentační etika: kdo s druhým vážně diskutuje o tom, kdo má právo s čím nakládat, už tím uznává, že druhý rozhoduje o svém těle sám.