Hans-Hermann Hoppe chtěl libertariánskou etiku zdůvodnit tak, aby nestála na intuici („je to přece samozřejmé“), ale aby ji nešlo popřít bez sporu.
Argument
- Otázka, co je spravedlivé, se dá rozhodovat silou, nebo argumenty. Kdo se ptá, co je správné, už si zvolil argumenty.
- Argumentovat znamená přesvědčit druhého, aby něco sám uznal. Tím mu přiznávám, že o svém těle a svém úsudku rozhoduje on, ne já.
- Argumentovat mohu jen tehdy, když sám rozhoduji o svém těle: abych mohl mluvit, musím mít kde stát a čím mluvit.
- Kdo by v diskusi tvrdil, že lidé nemají právo rozhodovat o svém těle, popíral by tím právě to, co dělá, když s ostatními diskutuje.
Odtud Hoppe vyvozuje Sebevlastnictví a s ním i pravidlo, že nevlastněné věci patří prvnímu uživateli (Původní přivlastnění): každé jiné pravidlo by znamenalo, že o věcech rozhoduje někdo, kdo s nimi předtím neměl nic společného, a i ten by k argumentaci potřeboval nějaké místo a nějaké prostředky.