Voluntarismus říká, že vztahy mezi lidmi mají být dobrovolné. Anarchokapitalismus z toho vyvozuje, jak by taková společnost mohla být uspořádaná. Když nikdo nesmí zakázat konkurenci, mohou ochranu, rozhodování sporů i samotná pravidla nabízet různí poskytovatelé, mezi kterými si lidé vybírají (polycentrické právo). Je to zatím nejpropracovanější odpověď na otázku, jak by fungovala společnost bez státu.
Odkud pochází
Že i bezpečí může vyrábět trh jako každé jiné zboží, navrhl poprvé belgický ekonom Gustave de Molinari v roce 1849. Ucelenou teorii z toho od 60. let 20. století vytvořil Murray Rothbard, který spojil přirozenoprávní etiku s rakouskou ekonomií a rozšířil i samotné slovo. David Friedman v knize The Machinery of Freedom (1973) došel k podobným institucím čistě ekonomickou úvahou. Nejucelenějším českým výkladem je kniha Anarchokapitalismus od Urzy.
Dvě slova v názvu
- Anarchie tu neznamená chaos, ale společnost bez vládce. Pravidla by v ní byla, jen by je nikdo nevnucoval ostatním silou.
- Kapitalismus tu neznamená dnešní hospodářství, kde velké firmy rostou díky dotacím, licencím a státním zakázkám. Znamená soukromé vlastnictví a dobrovolnou směnu. Privilegia, která firmám dnes dává stát, by zmizela s ním.
Protože obě slova svádějí k nedorozumění a kolem názvu vyrostla i vlastní internetová subkultura, nese tento archiv jméno voluntarismus. V důsledcích se obě pozice téměř nerozcházejí: proč, vysvětluje kapitola Co je voluntarismus.