Agorismus pojmenoval Samuel Edward Konkin III. v Novém libertariánském manifestu (1980). Název pochází z řeckého agora, tržiště. Agoristé souhlasí s anarchokapitalisty v tom, kam se chtějí dostat. Liší se v tom, jak.
Kontraekonomika
Konkin odmítal snahu změnit stát zevnitř, volbami a stranami. Politika podle něj stát legitimizuje: kdo kandiduje, uznává pravidla hry, kterou chce zrušit. Místo toho navrhoval kontraekonomiku: veškerou pokojnou směnu, kterou stát zakazuje, reguluje nebo daní a která se přesto děje. Patří sem šedá ekonomika, práce načerno, obchod bez licence nebo platby mimo státní měnu.
Čím víc lidí žije mimo dosah státu, tím méně z nich stát vybere a tím víc lidí ví, že bez něj obejdou. Až bude kontraekonomika dost velká, stát podle Konkina nepůjde zrušit, protože už nebude co rušit.
Kde se agorismus liší
- Odmítá politickou cestu úplně; mnozí anarchokapitalisté ji považují aspoň za užitečnou k šíření myšlenek.
- Klade důraz na jednání teď, ne na budoucí uspořádání.
- Konkin byl skeptický k velkým firmám a části anarchokapitalistů vyčítal, že je obhajují, i když vyrostly díky státním privilegiím.
V praxi
Dnes se o agorismu mluví hlavně v souvislosti s technologiemi, které umožňují směnu bez prostředníků: kryptoměnami, šifrovanou komunikací a decentralizovanými tržišti.