Na čem námitka stojí

  • Velikost firmy jí sama o sobě umožňuje zakázat konkurenci.
  • Dnešní monopoly vznikly na volném trhu.
  • Stát monopoly rozbíjí, ne vytváří.

Odpověď

Dva významy slova monopol

V ekonomii znamená monopol jediného prodávajícího. Firma, která je jediná proto, že nikdo nenabízí lépe nebo levněji, je monopolista, ale nikomu nic nezakazuje. Kdokoli může přijít s lepší nabídkou. Úplně jiná věc je monopol, který vznikl tím, že někdo konkurenci zakázal. Ten ničí cizí monopol na implementaci vlastních peněz a schopností a je agresí (Zákaz konkurence je agrese).

Námitka se týká prvního druhu. Ale většina trvalých monopolů, které známe, patří ke druhému.

Odkud se berou trvalé monopoly

Monopol, který trvá desítky let, obvykle chrání stát:

  • Licence a koncese. Notářů smí být v Česku jen tolik, kolik určí ministerstvo. Taxikáři, lékárny, energetika nebo telekomunikace dlouho potřebovaly povolení, které konkurenci omezovalo.
  • Patenty a autorská práva. Zákonné monopoly na nápady a vzory, které zakazují ostatním užívat vlastní majetek tak, jak chtějí. Podrobně je rozebírá Stephan Kinsella v Obžalobě duševního vlastnictví.
  • Regulace. Pravidla, která velké firmy splní snadno a malé ne, a o jejichž podobě často spolurozhodují právě velké firmy.
  • Státní podniky. Pošta, železnice nebo veřejnoprávní média mají dodnes výsady, které soukromí konkurenti nemají.

Thomas DiLorenzo ukázal, že ani tzv. přirozené monopoly na plyn, elektřinu nebo telefon nevznikly přirozeně. V USA 19. století si zpočátku konkurovalo více firem v jednom městě; monopoly vznikly, když města začala udělovat výhradní licence.

Proč monopol na volném trhu nedrží

Firma, která zdraží nad úroveň, kterou by mohla nabídnout konkurence, ukazuje všem ostatním, kde se dá vydělat (Zisk ukazuje, že firma dává lidem víc, než spotřebuje). Kdo umí vyrábět levněji, přijde. Prodávat pod cenou, aby se konkurence vytlačila, je drahé: firma prodělává na každém kusu, a čím je větší, tím víc. A jakmile znovu zdraží, konkurence se vrátí, třeba tak, že koupí továrny, které zkrachovaly.

Kartely se rozpadají z podobného důvodu. Když se firmy domluví na vysokých cenách, každá z nich vydělá, když potají prodá levněji a přebere zákazníky ostatním. Proto se kartely drží jen tam, kde je chrání stát, nebo krátce. Ani OPEC, kartel států, nedokáže své členy přimět, aby dodržovali kvóty.

Standard Oil

Nejčastěji uváděný příklad monopolu, Rockefellerova Standard Oil, ovládla na konci 19. století velkou část amerického trhu s ropou. Dosáhla toho tím, že zlevnila výrobu petroleje tak, že ceny výrazně klesly. Už před tím, než ji soud v roce 1911 rozdělil, její podíl na trhu klesal, protože vznikali noví konkurenti. Monopol, který přinesl zákazníkům nižší ceny a byl na ústupu, je zvláštní důkaz, že trh potřebuje stát.