Kdo ubrání zemi?

Kdo platí a kdo brání

Zbraně, uniformy i stíhačky vyrábějí soukromé firmy. Stát je jen objednává a platí z daní. Otázka tedy nezní, kdo by zbraně vyráběl, ale kdo by je zaplatil a kdo by rozhodoval o jejich použití.

Kdo by měl důvod platit

Obranu by financovali ti, kdo mají co ztratit. Hans-Hermann Hoppe navrhuje, aby ji poskytovaly pojišťovny: pojišťovna, která pojistila domy a firmy v nějakém kraji, by za válečné škody musela platit, a má proto přímý zájem válce zabránit a útok odrazit. Totéž platí pro velké vlastníky, výrobce nebo obce, jejichž majetek by útok zničil.

Na rozdíl od státu by takoví obránci měli důvod válce předcházet, ne je vést. Stát válčí z daní, ať válka lidem prospívá, nebo ne; pojišťovna platí válku z vlastních peněz.

Území, které nemá kdo vydat

Československo dokládá, jak snadno může stát zemi vydat. V roce 1938 vláda přijala mnichovskou dohodu a armáda opustila pohraniční opevnění bez boje. V březnu 1939 podepsal prezident v Berlíně dokument, kterým svěřil osud země Hitlerovi. V srpnu 1968 vedení státu nařídilo armádě, aby se okupaci nebránila. Pokaždé stačil podpis několika lidí, aby se vzdaly miliony.

Hoppe upozorňuje, že území bez státu takovou slabinu nemá. Neexistuje vláda, kterou by stačilo porazit nebo zastrašit, aby kapitulovala za všechny, a neexistuje daňový systém, který by okupant mohl převzít a dál vybírat. Dobyvatel by musel porazit každou obec, každou agenturu a každého ozbrojeného vlastníka zvlášť.

Srovnání se skutečným státem

Státní armády nejsou ideál, se kterým by se dobrovolná obrana měla poměřovat. Často slouží k válkám daleko od domova, které s obranou nemají nic společného, nebo, jak ukazují dějiny 20. století, proti vlastním obyvatelům. Rozpočty se řídí politikou, ne hrozbami. Když se ptáme, kdo by zemi ubránil, musíme se ptát i před kým: před cizí armádou, nebo i před vlastní?

Etická rovina

I kdyby obrana bez státu byla slabší, neplyne z toho, že smí někdo brát lidem peníze pod hrozbou násilí (Zdanění je agrese). Kdo říká „bez daní by nebyla armáda“, musí obhájit nejen armádu, ale i daně. A je zvláštní obhajovat svobodu tím, že se vzdáme její části, abychom ji uchránili před někým, kdo by nám vzal zbytek.