V ekonomických učebnicích je veřejný statek definován dvěma vlastnostmi:
- Nevylučitelnost: kdo za statek nezaplatí, nelze mu snadno zabránit, aby ho užíval.
- Nerivalita: když ho užívá jeden, nezbude ho méně pro druhé.
Z toho se vyvozuje, že trh takové statky nedokáže zajistit v dostatečném množství, protože lidé budou spoléhat na to, že zaplatí někdo jiný (Problém černého pasažéra). Proto je prý musí zajistit stát z daní.
Proč to není tak jednoduché
Vylučitelnost závisí na technologii a nákladech, ne na statku samém. Silnice byly kdysi „nevylučitelné“, dnes mýtné brány a elektronické mýto vybírají poplatky za jízdy bez zastavení.
Klasický učebnicový příklad nefunguje. Ekonomové desítky let uváděli maják jako statek, který trh nikdy nezajistí. Ronald Coase pak ukázal, že britské majáky byly po staletí stavěny a provozovány soukromě a placeny z poplatků v přístavech.
Ani stát problém neřeší, jen ho přesouvá. Že je statek „žádoucí“, ještě neříká, kolik ho má být a na úkor čeho. Politik nemá k dispozici cenový signál, který by mu to prozradil.