# Veřejná volba

Pojem · https://voluntarismus.cz/pojmy/verejna-volba/  
Také: public choice, teorie veřejné volby, hledání renty, regulatorní zajetí, racionální neznalost, selhání vlády

**Ekonomický pohled na politiku, podle kterého politici, úředníci i voliči jednají ve vlastním zájmu stejně jako lidé na trhu, jen podle jiných pravidel.**

Učebnice ekonomie dlouho popisovaly trh jako místo, kde lidé sledují vlastní zájem, a stát jako nestranného opravce, který zasáhne, když trh selže. James Buchanan a Gordon Tullock se v 60. letech zeptali, proč by se lidé měli změnit ve chvíli, kdy vstoupí do politiky. Politik chce být zvolen, úředník chce větší úřad a rozpočet, lobbista chce výsadu pro svého klienta. Buchanan to nazval politikou bez romantiky a v roce 1986 za to dostal Nobelovu cenu.

## Soustředěné zisky, rozptýlené náklady

Mancur Olson ukázal, proč malé skupiny v politice vyhrávají nad velkými. Dotace, která několika firmám přinese stovky milionů, stojí každého daňového poplatníka pár korun. Firmy se vyplatí za dotaci lobbovat, najímat právníky a financovat kampaně. Daňovému poplatníkovi se nevyplatí ani zjistit, že nějaká dotace existuje. Výsledkem jsou zákony, které slouží organizovaným menšinám na úkor neorganizované většiny, i když ji nikdo nechtěl okrást.

## Hledání renty

Firma může zbohatnout dvěma způsoby: udělat lepší výrobek, nebo získat od státu výsadu, třeba licenci, clo, dotaci nebo zakázku bez soutěže. Ekonomové tomu druhému říkají *hledání renty*. Peníze a práce, které do něj firmy vloží, nic nevytvoří; jen rozhodují, kdo dostane kus už existujícího koláče. Je to moderní podoba toho, čemu Franz Oppenheimer říkal politický prostředek ([Stát](https://voluntarismus.cz/pojmy/stat/)).

## Regulatorní zajetí

George Stigler v roce 1971 ukázal, že regulační úřady často slouží těm, které mají hlídat. Regulované odvětví je malé, dobře organizované a rozumí věci, takže má na úřad největší vliv: radí, připomínkuje a jeho lidé do úřadu přecházejí a zase se vracejí. Regulace pak chrání zavedené firmy před novými konkurenty ([Neovládly by trh monopoly?](https://voluntarismus.cz/namitky/monopoly-by-ovladly-trh/)).

## Racionální neznalost

Šance, že právě můj hlas rozhodne volby, je zanedbatelná. Studovat programy a dopady zákonů proto jednotlivému voliči nepřinese skoro nic, a většina lidí to rozumně nedělá. Bryan Caplan jde dál: protože volba nic nestojí, mohou si v ní voliči dovolit předsudky, které by si v osobním životě nedovolili, třeba nedůvěru k obchodu s cizinou. Kdo si na trhu koupí špatné auto, nese to sám; kdo volí špatnou politiku, rozloží náklady na všechny.

## Co z toho plyne

Kdo navrhuje, aby stát opravil selhání trhu, musí počítat i se selháním státu ([Co prý trh nezvládne](https://voluntarismus.cz/kapitoly/co-pry-trh-nezvladne/)). Nestačí ukázat, že trh něco nezvládá dokonale. Je třeba ukázat, že to lépe zvládnou skuteční politici a úředníci se skutečnými zájmy, bez cen a bez konkurence.

**Slabá místa:** Teorie veřejné volby sama nevede k anarchii. Buchanan i většina jeho následovníků z ní vyvozovali, že stát je potřeba svázat ústavou, ne zrušit. A stejné problémy mají i soukromé organizace, kde se rozhoduje kolektivně: společenství vlastníků, spolky nebo velké firmy, kde manažeři rozhodují o penězích akcionářů. Rozdíl je v tom, že z nich lze odejít.

## Souvislosti

- Související pojmy: [Stát](https://voluntarismus.cz/pojmy/stat/), [Co je vidět a co není vidět](https://voluntarismus.cz/pojmy/co-je-videt-a-co-neni-videt/), [Problém ekonomické kalkulace](https://voluntarismus.cz/pojmy/problem-ekonomicke-kalkulace/)

## Zdroje

- James M. Buchanan, Gordon Tullock: *The Calculus of Consent: Logical Foundations of Constitutional Democracy* (1962)
- Mancur Olson: *The Logic of Collective Action: Public Goods and the Theory of Groups* (1965)
- George J. Stigler: *The Theory of Economic Regulation* (1971)
- Bryan Caplan: *The Myth of the Rational Voter: Why Democracies Choose Bad Policies* (2007)