# Kdo ohlídá bezpečnost jídla, léků a staveb?

Námitka · https://voluntarismus.cz/namitky/kdo-ohlida-bezpecnost/  
Argument: Ekonomický, Etický

Námitka v nejsilnější podobě:

> Zákazník nepozná, jestli je maso zkažené, lék bezpečný nebo dům postavený tak, aby nespadl. Výrobce to ví, ale vyplatí se mu šetřit, a když se škoda ukáže, bývá pozdě. Proto potřebujeme hygienické normy, schvalování léků a stavební dozor, které platí pro všechny. Bez nich by firmy prodávaly cokoli, co se zrovna dá prodat.

**Odpověď ve zkratce:** Většinu kvality už dnes hlídají obchodníci, pojišťovny, certifikační firmy a pověst značek. Státní dohled má vlastní slabiny: povolení chrání i toho, kdo škodí, a zdržení dobrých léků nikdo nevidí. Nejtěžší jsou škody, které se projeví až po letech.

## Na čem námitka stojí

- Bez státní normy by nikdo kvalitu neověřoval.
- Státní dohled škodám spolehlivě brání.
- Firmě se vyplatí poškodit zákazníky, protože na to nepřijdou.

## Kdo dnes hlídá kvalitu

Většinu kontrol, kterými jídlo, elektřina nebo stavby procházejí, nedělá stát. Obchodní řetězce nepouštějí do regálů dodavatele, kteří neprojdou jejich audity, a mezinárodní potravinářské normy, podle kterých se audituje, vytvořily samy obchodní řetězce. Spotřebiče testuje americká laboratoř UL, kterou v roce 1894 založily pojišťovny, protože nechtěly platit za požáry od vadné elektroinstalace. Normy ISO vydává nestátní organizace. Košer i halal certifikace fungují po staletí bez státu. A recenze, srovnávače a spotřebitelské testy, u nás třeba dTest, říkají kupujícím víc než jakékoli razítko.

Kdo by bez státu ověřoval kvalitu, tedy není otázka. Ověřuje ji už dnes, a platí to ti, kdo na kvalitě vydělávají nebo by na nekvalitě prodělali.

## Proč firma nechce otrávit zákazníky

Firma, která prodá zkažené maso, přijde o víc než o jednoho zákazníka. Přijde o pověst, a ta má u velkých značek větší cenu než všechny jejich továrny. Proto výrobci stahují vadné výrobky z trhu i tehdy, když je k tomu nikdo nenutí, a proto si obchody hlídají dodavatele přísněji, než předepisuje zákon: jejich jméno je na regálu.

K tomu přistupuje odpovědnost. Kdo prodá vadnou věc, má platit škodu, kterou způsobil ([Princip neagrese](https://voluntarismus.cz/pojmy/princip-neagrese/)). A pojišťovna, která by škodu platila za něj, mu bez kontrol a norem pojištění nedá, nebo jen draze. Pojišťovna je regulátor, který na vlastní chyby doplácí.

## Co dělá státní dohled

Státní dohled má slabiny, o kterých se mluví méně. Povolení funguje i jako štít: kdo splnil normu, ten se může hájit, že udělal, co měl, i když zákazníkům ublížil. Stejně jako u [znečištění](https://voluntarismus.cz/namitky/kdo-ochrani-prirodu/) tak limit, který měl chránit poškozené, chrání i toho, kdo škodí. Normy navíc často píší ti, koho mají hlídat. Velké firmy je splní snadno, malým konkurentům zavřou cestu na trh ([Neovládly by trh monopoly?](https://voluntarismus.cz/namitky/monopoly-by-ovladly-trh/)).

U léků je slabina ještě skrytější. Když úřad schválí lék, který škodí, každý vidí oběti. Když schválení léku, který pomáhá, zdrží o několik let, oběti nevidí nikdo: jsou to lidé, kteří mezitím zemřeli na nemoc, kterou šlo léčit ([Stát poskytuje služby naslepo](https://voluntarismus.cz/tvrzeni/stat-hospodari-naslepo/)). Ekonom Sam Peltzman v roce 1973 zjistil, že po zpřísnění amerického schvalování léků v roce 1962 začalo na trh přicházet o víc než polovinu méně nových léků, a nenašel doklady, že by ty, které přišly, byly lepší nebo bezpečnější. Úředník, který lék zamítne, za to nikdy nenese odpovědnost; úředník, který ho schválí, ano.

## Metanol

V září 2012 začali v Česku umírat lidé po vypití levného alkoholu. Zemřelo jich kolem padesáti. Padělané lihoviny s metanolem se vyráběly a prodávaly načerno, aby se ušetřila spotřební daň, a prošly přes sklady a stánky, které podléhaly celnímu i hygienickému dozoru. Stát pak na několik týdnů zakázal prodej veškerého tvrdého alkoholu.

Z metanolové aféry neplyne, že dozor je k ničemu. Plyne z ní, že dozor neznamená bezpečí a že část rizika vytváří sám stát: černý trh s lihem existoval proto, že vysoká daň dělala z padělků výnosný obchod.

## Ověřovat, nebo zakazovat

Námitka slučuje dvě různé věci. Jedna je *ověřit*, že je výrobek bezpečný, a dát to najevo. Druhá je *zakázat* každému, aby si koupil něco, co neprošlo státním schválením. Voluntarismus nic nemá proti první, i kdyby byla velmi přísná. Lékárny, nemocnice i pojišťovny by mohly odmítat léky bez certifikátu, který by byl stejně náročný jako dnešní schválení. Zmizel by jen zákaz zvolit jinak: například pro nevyléčitelně nemocného, který chce zkusit lék, jehož schvalování ještě neskončilo ([Zákaz konkurence je agrese](https://voluntarismus.cz/tvrzeni/zakaz-konkurence-je-agrese/)).

**Slabá místa:** Reputace a odpovědnost fungují dobře u škod, které se projeví rychle: zkažené jídlo, vadná zásuvka. Hůř fungují u škod, které se ukážou po letech, když firma už možná neexistuje, třeba azbest ve stavbách. Nejsilnější příklad pro státní schvalování je thalidomid. Lék proti ranní nevolnosti, prodávaný od konce 50. let v západním Německu bez předpisu, způsobil vrozené vady tisícům dětí. Ve Spojených státech ho úřednice Frances Kelseyová odmítla schválit a americké děti tím ušetřila.

Proč na tom závěr nestojí: thalidomid ukazuje sílu přísného ověření, ne nutnost zákazu. V Německu státní dohled selhal stejně, jako v USA uspěl, a o tom, jestli na lék dohlíží někdo přísný, rozhodlo štěstí, ne systém. Nezávislý certifikát, na který spoléhají lékaři a pojišťovny, může být stejně přísný jako ten nejlepší úřad. Na rozdíl od něj ale nemá monopol, takže když selže, mají lidé kam odejít.

## Souvislosti

- Odpověď se opírá o: [Zisk ukazuje, že firma dává lidem víc, než spotřebuje](https://voluntarismus.cz/tvrzeni/zisk-ukazuje-uzitecnost/), [Stát poskytuje služby naslepo](https://voluntarismus.cz/tvrzeni/stat-hospodari-naslepo/), [Zákaz konkurence je agrese](https://voluntarismus.cz/tvrzeni/zakaz-konkurence-je-agrese/)
- Postup odpovědi: [Kdo by zajistil X?](https://voluntarismus.cz/postupy/kdo-by-zajistil/)
- Pojmy: [Externality](https://voluntarismus.cz/pojmy/externality/), [Spontánní řád](https://voluntarismus.cz/pojmy/spontanni-rad/)
- Navazující námitky: [Neovládly by trh monopoly?](https://voluntarismus.cz/namitky/monopoly-by-ovladly-trh/), [Kdo ochrání přírodu?](https://voluntarismus.cz/namitky/kdo-ochrani-prirodu/)

## Zdroje

- Sam Peltzman: *An Evaluation of Consumer Protection Legislation: The 1962 Drug Amendments* (1973)
- Frédéric Bastiat: *Ce qu'on voit et ce qu'on ne voit pas* (1850) · *Co je vidět a co není vidět a jiné záhady ekonomie*, Institut liberálních studií, zdarma: https://inlist.cz/book/bastiat-f-1848-cs-2016-co-je-videt-a-co-neni-videt-a-jine-zahady-ekonomie/
